Přijímací řízení do oboru Konzervování a restaurování fotografie

Název studijního programu: Konzervování a restaurování fotografie (B0211A310401)

Charakteristika studijního programu:

Bakalářský studijní program je zaměřen zejména na získání znalostí, praktických zkušeností a dovedností v oblasti konzervování fotografických materiálů. Studijní program vychází ze současných standardů a praxe v oboru konzervování fotografií. 
Studenti získají znalosti o materiální podstatě různých fotografických technik, chemických procesech, které jsou nezbytné pro vznik fotografického obrazu, ale také o chemických procesech, která probíhají během přirozeného stárnutí a během degradace fotografického materiálu. Následně získají přehled o možnostech zpomalení degradačních procesů, konzervování a dlouhodobém uložení různých fotografických technik. 
 

Časový harmonogram přijímacího řízení 

• Od 2. 10. do 29. 11. 2024 podání přihlášek
• 29. 11. 2024 nejzazší termín odeslání přihlášky
• 6. 12. 2024 nejzazší termín osobního doručení/​odeslání povinných prací
• 7. 1. 2025 první kolo přijímacího řízení (vyhodnocení zaslaných domácích prací)
• 23. 1. 2025 druhé kolo přijímacího řízení (prezenčně)
   

A) Popis povinných prací a způsob jejich odevzdání:
Fotografické portfolio – autorsky adjustované fotografické portfolio se souborem alespoň deseti fotografií zhotovených analogovou fotografickou technikou nebo deseti digitálních vytištěných fotografií, případně jejich kombinací.
U fotografií zhotovených analogovou technikou bude součástí odevzdaného portfolia popis fotografické techniky, použitých materiálů, technologie vyvolávání, kontaktní kopie snímku a zvětšenina 24 x 30 cm. Lze kombinovat různé fotografické techniky. U digitálních vytištěných fotografií budou uvedeny informace o vzniku snímku (fotoaparát, délka expozice, citlivost, clona, případně další prostředky použité při vzniku snímku), technika tisku, tiskový materiál. Při hodnocení bude přihlíženo k volbě zvoleného způsobu zhotovení fotografie.
Fotografické portfolio bude autorsky adjustováno. Na způsob a provedení adjustace bude během hodnocení kladen důraz. 
Pokud má uchazeč/​ka zkušenosti s konzervováním a restaurováním fotografií, papíru či jiných materiálů, může ukázky těchto prací přiložit k portfoliu. K těmto ukázkám bude doložen popis zásahu, seznam použitých materiálů a fotodokumentace předmětu před a po zásahu.
(Hodnocení max. 70 bodů.) 

Motivační dopis – zdůvodnění zájmu o obor, motivace ke studiu (hodnocení max. 30 bodů.)

Strukturovaný životopis

Povinné práce doručí uchazeč/​ka v jedné obálce nejpozději do 6. 12. 2024 osobně na Podatelnu Akademie múzických umění v Praze, na adrese: Malostranské náměstí 12, 118 00 Praha 1. Nebo je uchazeč/​ka zašle poštou na adresu: Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze, Katedra fotografie, Malostranské náměstí 12, 118 00 Praha 1. V případě zaslání prací poštou je rozhodující datum podání zásilky k poštovní přepravě. Obálka musí být označena: Katedra fotografie – obor Konzervování a restaurování fotografie. V případě dotazů je kontaktní osobou: MgA. Veronika Čechmánková (tel.: +420 234 244 317, e‑mail: @email)
Předložené povinné práce si po skončení přijímacího řízení uchazeč osobně vyzvedne na Katedře fotografie nejpozději do jednoho měsíce po obdržení vyrozumění o výsledku přijímacího řízení. Povinné práce se uchazečům/​kám nevracejí poštou.
Všechny předložené práce musejí být vlastním autorským dílem uchazeče/​ky, což uchazeč/​ka potvrdí přiloženým podepsaným prohlášením. Nerespektování této zásady uchazeč/​ka nesplnil/​a podmínku pro přijetí do studia.

B) Průběh přijímacího řízení (forma a rámcový obsah):
Přijímací řízení je dvoukolové. 
V prvním kole, které se bude konat dne 7. 1. 2025, posoudí komise předložené povinné práce bez přítomnosti uchazeče/​ky. O postupu do druhého kola budou uchazeči a uchazečky informováni Studijním oddělením FAMU.
Druhé kolo se skládá z následujících částí:
Test z dějin a teorie umění, všeobecného kulturního přehledu, základů chemie, technologických základů fotografie (se zaměřením na negativní a pozitivní fotografické procesy klasické fotografie), základů péče o historické fotografické techniky.
(Hodnocení max. 40 bodů)
Praktický test: práce s materiálem. Během praktického testu uchazeč/​ka prokáže schopnost dodržovat podrobné pokyny, time management, jemné motorické dovednosti, soustředěnost, schopnost práce s různými materiály. 
(Hodnocení max. 30 bodů)
Pohovor, během kterého uchazeč/​ka předloží explikaci fotografického portfolia a ozřejmí svou představu o studiu.
(Hodnocení max. 30 bodů)
Druhé kolo přijímací zkoušky se bude konat dne 23. 1. 2025.
Obě kola jsou hodnocena minimálně pětičlennou komisí složenou z pedagogů Katedry fotografie FAMU.

C) Způsob hodnocení (kritéria vyhodnocení):
Profesní a znalostní předpoklady uchazeče/​ky ke studiu posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. Přijímací komise navrhne děkanovi FAMU k přijetí do studia ty uchazeče/​ky, kteří/​ré splnili/​y minimální stanovenou hranici bodového hodnocení a zároveň splnili/​y další podmínky přijímacího řízení.
Maximální počty možných udělených bodů a minimální počty bodů nutných pro přijetí ke studiu:
Míru profesních předpokladů, znalostí a dovedností ke studiu uchazeče/​ky posuzuje přijímací komise formou bodového hodnocení se stanovenou minimální hranicí. 
V prvním kole může uchazeč/​ka získat až 100 bodů: za fotografické portfolio až 70 bodů, za motivační dopis až 30 bodů. Do druhého kola postoupí ti uchazeči/​ky, kteří v prvním kole získají alespoň 65 bodů.
V druhém kole může uchazeč/​ka získat opět maximálně 100 bodů: 40 bodů za test z dějin a teorie umění, všeobecného kulturního přehledu, základů chemie, technologických základů fotografie (se zaměřením na negativní a pozitivní fotografické procesy klasické fotografie) a základů péče o historické fotografické techniky; 30 bodů za praktický test; 30 bodů za pohovor. Pro přijetí do studia je nutno získat v druhém kolem alespoň 65 bodů.
Hranice pro přijetí je 130 bodů v součtu obou kol přijímacího řízení. Přijímací komise navrhne uchazeče/​ky, kteří/​ré tuto hranici splnili, děkanovi FAMU k přijetí do studia.

D) Nejvyšší počet uchazečů přijímaných ke studiu:
FAMU stanovuje nejvyšší počet uchazečů/​ek přijímaných ke studiu v jednotlivých studijních programech. Počet uchazečů/​ek přijatých do studia může být nižší než stanovený nejvyšší počet v případě, že bude nižší počet uchazečů/​ek, kteří/​ré splnili/​y podmínky přijímacího řízení. Pokud splní podmínky přijímacího řízení větší počet uchazečů/​ek, budou do studia přijati/​y uchazeči/​ky do nejvyššího stanoveného počtu podle pořadí nejlepších.
Maximální počet přijatých uchazečů do studijního programu Konzervování a restaurování fotografie: 3

E) Zdravotní způsobilost:
Pro přijetí do tohoto programu se nevyžaduje. 

F) Termín, kdy může uchazeč/​ka nahlédnout do materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o přijetí/​nepřijetí:
Uchazeč/​ka může nahlédnout do materiálů (Protokol o přijímacím řízení), které mají význam pro rozhodnutí o jeho/​jím přijetí, respektive nepřijetí do studia, po doručení písemného rozhodnutí děkana o přijetí, respektive nepřijetí do studia, a to nejpozději 30 dní po doručení tohoto rozhodnutí na základě předběžné domluvy se Studijním oddělením FAMU.
Na základě předběžné domluvy se sekretariátem příslušné katedry bude stanoven termín návštěvy katedry za účelem vyzvednutí či nahlédnutí do zaslaných povinných prací. Neúspěšní/​é uchazeči/​ky si mohou po předchozí domluvě se sekretariátem příslušné katedry domluvit také konzultace, a to nejpozději 30 dní po doručení rozhodnutí o nepřijetí. 

G) Způsob posuzování omluv:
V případě, že se uchazeč/​ka přijímací zkoušky v druhém kole nemohl/​a z velmi vážných důvodů zúčastnit, může nejpozději následujícího dne po termínu zkoušky děkana FAMU písemnou žádostí požádat o možnost konat ji v náhradním termínu. V žádosti uchazeč/​ka důvody své neúčasti podloží relevantním a přezkoumatelným dokumentem. Děkan v součinnosti s předsedou zkušební komise neprodleně posoudí, zda lze, nebo nelze vzhledem k harmonogramu probíhajícího přijímacího řízení a vzhledem ke kapacitním a personálním možnostem fakulty žádosti vyhovět, a písemně oznámí uchazeči/​ce své rozhodnutí s odůvodněním. Na náhradní termín zkoušky uchazeč/​ka nemá právní nárok. 

H) Způsob vyhlášení výsledků:
Po přijímacích zkouškách může uchazeč/​ka sledovat v jakém stavu je rozhodnutí o jeho/​jím přijetí/​nepřijetí na: https://prihlaska.amu.cz.
Rozhodnutí děkana o přijetí nebo nepřijetí uchazeč/​ka obdrží písemně. Přijatým uchazečům/​kám bude rovněž oznámen den zápisu a případně další informace. 

I) Doporučené studijní materiály:
Uchazečům a uchazečkám doporučujeme, aby se seznámili vždy alespoň s jedním titulem z následujících oblastí:
Techniky a technologie fotografie
SOUČEK, L. Speciální fotografické techniky. Praha: Orbis, 1967.
ŠIMEK, J. Fotografické techniky. Praha: PRÁCE, 1969.
KULHÁNEK, J., ŠTVERÁK, J. Fotografický receptář. Praha: Merkur, 1977.
ŠIMEK, J., ŠTVERÁK, J. Zvláštní fotografické postupy. Praha: PRÁCE, 1980.
JUNGE, K.-W., HUBNER, G. Fotografická chemie. Praha: SNTL, 1987.
TOMÁŠEK, Z. Fotografické chemikálie. Praha: Merkur, 1982.
JIRÁČEK, M., MIKŠ, A., OPOČENSKÝ, V., RŮŽEK, J., SCHEUFLER, P., SPEVÁK, M., STÝBLO, P., URBAN, M. Technické základy fotografie. Praha: Komora fotografických živností a Společenstvo drobného podnikání, 2002.
TAUSK, P. Materiály pro černobílou fotografii: (správná volba a použití). Praha: SNTL, 1973.

Dějiny fotografie
BIRGUS, V., SCHEUFLER, P. Fotografie v českých zemích 1839 – 1999. Praha: Grada, 1999.
SCHEUFLER, P. Historické fotografické techniky. Praha: IPOS ARTAMA, 1993. 
JOHNSON, W. S. et al. Dějiny fotografie: od roku 1839 do současnosti. Praha: Slovart, 2010.
SKOPEC, R. Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku. 1. vyd. Praha: Orbis, 1963.
WITTLICH, F. Fotografie – přímý svědek?! fotografický obraz a jeho význam pro historické poznání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
JACOBS, M., ŠTANZEL, T. Historie barevné fotografie a sbírka Národního technického muzea. Praha: Národní technické muzeum, 2021.

Přehled chemických základů v oboru konzervování a restaurování různých materiálů a péče o historické fotografické techniky
ZELINGER, J. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Academia, 1982
ĎUROVIČ, M. et al. Restaurování a konzervování archiválií a knih. Paseka, 2002.
KOPECKÁ, I., NEJEDLÝ, V. Průzkum historických materiálů: analytické metody pro restaurování a památkovou péči. Praha: Grada, 2005.
BORÝSKOVÁ, Š. et al.: Techniky historického fotografického materiálu a jejich určení. Praha: Akademie múzických umění, 2016.
VÁVROVÁ, P., SOUČKOVÁ, M. Konzervování a restaurování novodobých knižních fondů. Praha: Národní knihovna České republiky, 2017.