seminar of accidental wisdom: Martin Charvát
3.4.2024
Nesmrtelnost a synchronicita: O aparátu vidění
Přednáška je založena na sérii úvah týkajících se inherentních vlastností média fotografie a jiných aparátů vidění, kterými jsou schopnost věčného zachycení výjevu/života, a proměna afektivních a perceptivních struktur lidského subjektu.
Organismy existují pouze v okamžiku, kdy jsou snímány přístroji, a kdy přístroje následně přehrávají to, co jimi bylo zachyceno. Desky přístrojů obsahují záznam repetitivnosti lidského života, který je pouhým divadelním fraškovitým představením uprostřed nicoty. Těmi, kdo doopravdy žijí, jsou obrazy, jelikož jsou navždy uchovány v hardwaru, ve virtuální nicotě, v nečasovém voidu, odkud je vyvolává stisk tlačítka, aby znovu a znovu přehrály několik scén. Nikdy nezestárnou, jsou věčné.
Aby však bylo možno něco vidět, musí dojít k simultánní modulaci obrazu a oka, respektive podmínek, za kterých by byl obraz přenositelný a viditelný, a zároveň podmínek, jak musí být oko rekalibrováno, aby bylo schopno vnímat přenášený obraz adekvátně. Člověk se stává aparátem, a aparát se stává lidským.
Martin Charvát (1989) působí na katedře mediálních médií a jako vedoucí Centra pro studium mediální kultury na Metropolitní univerzitě Praha. Publikoval 7 autorských monografií a další koeditoval či spoluautoroval. V minulosti působil také jako vědecko-výzkumný pracovník FAMU. Věnuje se mediální archeologii, vizuálním médiím, technimaginaci a současné audiovizuální kultuře.